Slovník pojmů

 

Katastr nemovitostí (dále jen ?katastr?) je veřejný seznam, který obsahuje soubor údajů o nemovitých věcech (dále jen ?nemovitost?) vymezených tímto zákonem zahrnující jejich soupis, popis, jejich geometrické a polohové určení a zápis práv k těmto nemovitostem.  (Zákon o katastru nemovitostí č. 256/2013 Sb.)

 

Podle nového zákoníku č, 89/2012 Sb. nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li jiný právní předpis, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá. Veškeré další věci, ať je jejich podstata hmotná nebo nehmotná, jsou movité.

 

Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní. Kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu (§ 2079 odst. 1 NOZ). Smlouva o dodání spotřebního zboží, které je nutné sestavit nebo vytvořit, se vždy považuje za kupní smlouvu (§ 2085 odst. 1 NOZ). O kupní smlouvu nepůjde, pokud ten, komu má být věc dodána, předal druhé straně podstatnou část toho, čeho je k vyrobení věci zapotřebí (§ 2086 odst. 1 NOZ). V takovém případě se bude jednat o smlouvu o dílo.

 

Obvyklou neboli tržní cenou se podle zákona č. 151/1997 Sb. rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění.

 

Odborné vyjádření vypracovává osoba, která má potřebné odborné předpoklady. Touto osobou může být jak osoba fyzická, tak i právnická, může ji být také i státní orgán a samozřejmě jí může být i znalec. Odborné vyjádření nemá přesně stanovené formální náležitosti, nemusí být vypracované znalcem nebo znaleckým pracovištěm, ani není výsledkem znalecké činnosti. Jde o ?odborné vyjádření? osoby znalé, tzn. odborníkem v dané dílčí otázce.

 

Odhadce majetku je fyzická nebo právnická osoba, která provádí ocenění majetku na základě živnostenského oprávnění pro následující kategorie: věci movité, věci nemovité, nehmotný majetek, finanční majetek, podniky. Odhadce majetku z titulu své funkce nemůže vyhotovit znalecký posudek, který může být vyhotoven pouze znalcem. (Živ. zákon č. 130/2008 Sb.).

Právní moc rozhodnutí lze definovat jako určitou vlastnost soudního rozhodnutí, která spočívá v tom, že má závazné účinky na právní vztahy, o nichž se toto rozhodnutí vyslovuje.

Rodinný dům je stavba pro bydlení, která svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné bydlení a v níž je více než polovina podlahové plochy všech místností a prostorů určena k bydlení. Rodinný dům může mít nejvýše 3 samostatné byty, nejvýše 2 nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví.

Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu (§ 2586 odst. 1 NOZ). Dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části (§ 2587 NOZ).

 

Tržní ocenění je odhad hodnoty majetku odhadcem majetku, či znalcem. Na rozdíl od znaleckého posudku nemusí splňovat některé legislativní náležitosti, není ale akceptováno soudem a státními orgány, které vyžadují znalecký posudek. Běžně slouží při jednání o ceně mezi dvěma soukromými subjekty.

 

Vlastník je v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním. (§ 123 OZ)

 

Věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě. Věcná břemena spojená s vlastnictvím nemovitosti přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele. (§ 151 NOZ)

 

Výkon znalecké činnosti (Zákon o znalcích a tlumočnicích č. 36/1967 Sb.)

-       Znalci jsou povinni vykonávat znaleckou činnost řádně, ve stanovené lhůtě, oboru (jazyce) a odvětví, pro které byli jmenováni.

-       Znalci jsou oprávněni vykonávat znaleckou činnost i mimo obvod krajského soudu, v jehož seznamu jsou zapsáni.

-       Znalec je povinen vykonávat svou činnost osobně.

-       Znalec je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své znalecké činnosti, a to i po jejím skončení; to neplatí, použije-li informace o těchto skutečnostech přiměřeným způsobem pro vědecké nebo vzdělávací účely. Mlčenlivosti jej může zprostit orgán veřejné moci, který jej ustanovil, nebo ten, pro nějž znaleckou činnost na základě smlouvy vykonal.

 

Znalec je osoba se speciálními odbornými znalostmi a vědomostmi v určitém oboru, která tyto své znalosti a vědomosti využívá k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení. Znaleckou činnost mohou vykonávat pouze znalci zapsaní do seznamu znalců,  znaleckou činnost vykonávají také ústavy (§ 21). Osoby nezapsané do seznamu znalců mohou být v řízení před orgány veřejné moci stanoveny znalci jen výjimečně za podmínek stanovených v § 24. Znalce jmenuje pro jednotlivé obory ministr spravedlnosti nebo předseda krajského soudu v rozsahu, v němž je ministrem spravedlnosti k tomu pověřen. (Zákon o znalcích a tlumočnicích č. 36/1967 Sb.)

 

Znalecký posudek je odborné posouzení věci  znalcem, náležitosti posudku jsou dány legislativou či požadavky soudu. 

 

 

 

Copyright Ing. Jiří Šťastný
Webdesign binka.info
Partneři webu:    yashica.cz  |  akrs.eu